Tak zrovna před sto tisíci lety to nebyla žádná selanka
Přibližně ve stejnou dobu, tedy před 100 000 lety, lidé ztratili dva geny, které mají na starost tvorbu cukerných molekul na povrchu buněk. Naši nejbližší příbuzní z řad primátů tyto geny stále mají plně funkční. Mezi dnešními lidmi ale nikoho s těmito geny nenajdeme. Všichni vymřeli. Přežili jen ti, kteří geny ztratili.
"Varki a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že před 200 až 100 tisíciletími postihly lidstvo těžké epidemie, při kterých ve velkém umíraly na průjmy a zápal mozkový blan hlavně děti. Lidstvu hrozilo vymření. Naštěstí se mezi lidmi vyskytli jednotlivci nesoucí mutace, jež nedovolily uvedeným bakteriím navázat se na buňky v lidském těle. V té chvíli se výrazně zvýšila odolnost lidí k nákaze. Nositelé mutací se rychle šířili lidskou populací, protože jejich děti „mutantů“ neumíraly. Tak se lidstvo nejen zachránilo, ale odstartovalo svou cestu za ovládnutím planety Země.
Studii o tom, co nás přivedlo na pokraj vymření a jak jsme se zachránili, zveřejnil prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.