Přidat odpověď

"Kdo ví, jaký bylo procento dobrovolnejch odchodů ze života v takovejchle případech?"

Záleží, co myslíš "dobrovolným odchodem" a o jaký době se bavíme.

Křesťanství obecně sebevraždám moc nefandí, ovšem pokud to znamenalo, že ten člověk přestal chtít žít, přestal jíst a urychlil si tak svůj konec, tak to je něco jinýho (a stejně se to nedovíme).

Zajímavý čtení jsou třeba romány z doby cca před 100 - 150 lety (Klostermann, Rais, Nováková), z těch je vidět, že péče o staré a postižené rozhodně nebyla v té době žádná idylka, jak si to často namlouváme, že "mladí" nebo zdraví těm lidem dávali "sežrat", že jsou jim na obtíž, asi mnohem častěji a nevybíravěji než my dneska. Klostermann má třeba v jednom románu vyloženě, jak rodina zabila postiženého syna, aby měla peníze na věno pro dceru, a nezabili ho přímo, ale prostě za ním pár dní nepřišli ho obstarat..