Báro, žijeme v centru poměrně velkého města, žádné děti tady venku neorganizovaně neběhají.
Samozřejmě, že moje děti chodily také za kamarády, šli se společně třeba projet na kole, na bruslích, šli na zmrzlinu, na plovárnu, nebo si hráli doma.
Ale kroužky si vždycky vybraly samy, chodily tam rády, a pokud náhodou kroužek nesplnil jejich očekávání, tak ho zase prostě opustily. Já jsem je nikdy do ničeho netlačila s výjimkou jazykové školy, kde je to naštěstí bavilo a nikdy neusnuly, pokud vím
Každé z dětí má své srdeční aktivity, kterým se věnuje dlouhé roky a nechtějí je opustit v žádném případě.