Přidat odpověď

Monty, tipla bych si, že na žádný hudební nástroj hrát neumíš , jinak bys tohle psát nemohla -

..to já ale netvrdím. Jen si nemyslím, že se kvůli tomu musí chodit do kroužku. Přijde mi to takové... málo kreativní. Někdo ti řekne, co máš dělat, a ty to děláš. Je mi milejší, když si to může dítě rozhodnout a vymyslet samo. "


Keramiku ti dítě doma dělat nebude. Maximálně uplácá něco z moduritu. Když má dobrého učitele, tak si nejen vylepší jemnou motoriku, ale získá prostorovou představivost, dokáže přenést modely v měřítku ai s průměrným talentem začne jeho tvorba po nějakém čase mít jasný rukopis.

Jako samouk bez učitele nemáš absolutně šanci naučit se správně technicky hrát na hudební nástroj. Dokonce ani zpěv není tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá. Profesionál se neuřve ani po pěti hodinách zpěvu, kdežto ten, kdo nikdy žádného učitele nevyhledal, pošle své hlasivky do věčných lovišť.

Každý sportovní kroužek vyžaduje trenéra, případně kolektiv podobných nadšenců. Z těch dětí se pak většinou nerekrutují v tak hojné míře uživatelé drog, nepoflakují se po nákupních centrech s ,,klíčem na krku,, jako jejich vrstevníci, které matka nehodlala vozit na kroužek.

Jestli máš v rodině alkoholika, člověka s psychiatrickou zátěží, lenocha s nadváhou a sama většinu času trávíš před obrazovkou monitoru, je fajn ukázat dítěti i jiné možnosti a to co nejdřív. Ve chvíli nastupující puberty bývá často pozdě.

Kroužkem prostě dítěti poodkryješ svět, který by mu jinak zůstal utajen, či by o něm měl jen mlhavou představu. Jo, někdy ho nezaujme hned, nebo třeba taky vůbec. Ale pootevřít ty dveře a ukázat dítěti to spektrum možností, vysledovat jeho talent a zájem a pak i za cenu vlastního nepohodlí a finanční újmy dítě podpořit. To by měla být součást rodičovství.
Znám dost lidí, kteří měli rodiče, co razili heslo - Kroužky jsou zbytečné, ať si všechno vyřídí sám, sám tam jezdí, sám si zařídí.... Jenže takhle to zkrátka nefunguje.
Holka, co měla výtvarný talent, přišla se svými výtvory na talentovky a vysmály se jí. Měla chodit na přípravku, měla mít učitele, konzultace.... Její vrstevníci, kteří zcela jistě nebyli o nic víc talentovanější než ona, se tam dostali. Proč? Rodiče jim o té možnosti nejen řekli,. Našli ji, roky je na tu výtvarku vozili a platili ji.
Ta holka je moje kamarádka a 25 let jí trvalo, než se k vysněnému oboru oklikou dostala. Sama mi řekla, že za to může ,,poděkovat,, rodičům.