Přidat odpověď

Filipe,
asi máš pravdu, to dává smysl. A možná to i souvisí s tím, co psala v jiné diskusi Sam - že se rodiče snaží dopřát dětem, to co sami neměli. Právě ve smyslu té "výhody", o které píšeš. Protože každý nesplněný sen nebo nevyužitá možnost (byť jen hypotetická) může v člověku zůstat na celý život a může ji vnímat úkorně ("ráda jsem zpívala, ale rodiče mne neposlali do kroužku, proto nejsem Lucie Bílá"). Ten člověk pak nevidí všechno, co je za tím, tzn. víc talentu, větší dravost, možná i větší schopnost využít veškeré kontakty a cestičky, "být ve správný čas na správném místě" a celý problém se zredukuje jen na to, že "rodiče neposlali". To je ta Heduš Homolková, co mohla být baletka.
Ti, co nejsou soutěživí ani ambiciózní, tudíž tuhle hru nehrajou, to pak samozřejmě nechápou.
Ono je do jistý míry asi každýmu rodiči přirozený, že od dětí něco očekává, ale plnit si skrze ně vlastní sny pokládám za škodlivý, proto pro mne ty zájmy mají váhu až ve chvíli, kdy jsou trvalejší a hlubší. To kroužkování od útlýho věku v sobě tohle nebezpečí nese nebo ho tam minimálně vidím.