Přidat odpověď

Sedmi,
no, a kdykoli se bavím se sestrou, tak se shodneme na tom, že to zásadní, co nám vadilo a vadí na rodičích (resp. na matce, otce máme každá jiného) je, že se nezajímali o to, kdo jsme a co zajímá nás, že jim nějaká "osobnost dítěte" byla úplně u řiti.
Matka se uměla sestry ptát jen na to, co bylo ve škole a jestli se stará o pejska. Nějaký její problémy, názory, myšlenky... ani prd.
Já to měla o něco snazší, protože jsem vyrůstala s babičkou, která se chovala víceméně příčetně a respektovaly jsme se navzájem. Ségře to dost pokazilo život, vč. toho, že spadla do drog (i když to byla "jenom" tráva, ono hulit denně x jointů je ve finále horší, než si jednou za uherák šňupnout koks).