Přidat odpověď

Ještě bych to doplnila takhle - nechtěla bych jednou být v roli babičky, která dostává vnouče denně na starost, ale nesmí s ním podniknout nic podle vlastního uvážení a musí stále postupovat podle pravidel dcery nebo snachy, se kterou ale třeba nesouhlasí.
V takovém případě bych nechtěla tu roli chůvy přijmout a chtěla bych, ať si rodiče dítěte vyřeší jeho hlídání jinak.
A protože si toto uvědomuji, ale na druhou stranu jsem i v roli matky, která chce, aby její děti byly vedené podle jejích představ, nejsem pro dvougenerační soužití ani pro příliš blízké soužití s prarodiči, neboť jak se pravidelně ukazuje i tady v diskuzích, málokdy to funguje k všestranné spokojenosti.