Přidat odpověď

Při čtení pohádky to ze mě trochu opadlo, už jsem tady. Děkuju vám - za vypovídání.

Šuplík - on necítí bolest, nechodí za mnou, v tom svém světě je šťastný, když něco nejde vzteká se a to jo, to si jde ke mě jako hromosvodu i pro uklidnění..

Mishula - je to nové, dnešní, zatím jen takto. Teď v posteli jsme si povídali, hledali, co je mezi námi hezkého..

Roya - děkuju moc za tvé svěření, jsou to někdy těžké chvilky, taky doufám, že "to tam je"!

Medvědice, prosím, nesuď mě tak přísně. S tou jedinečností je to docela složité, ono tyhle "servisní věci" může zajišťovat kdokoliv a pokud mám být tak snadno zastupitelná, nahraditelná, bolí to, víš. Mě zasáhlo, že nás navenek tak prezentoval, ale zřejmě to je jen jednorázové prohlášení, jinak mě chce mít u sebe, abych s ním vše sdílela. Ale děkuji ti - ty mantinely samozřejmě jsou, ale my je bereme jako překážky, které se snažíme překračovat. Ne vždy to jde a už vůbec ne snadno, to je pak i fajn si uvědomit své meze.