Přidat odpověď

Rišulko,
tohle je moc těžký a řekla bych, že pro mámu možná ta nejtěžší věc... Asi bych se snažila zaměřit na svou lásku k němu - proto se o něj staráš co nejlépe, aby byl šťastný. Proto ho přijímáš, jaký je a toleruješ, že nevyjadřuje city. On to má jinak nastavené, neumí to, žije v jiném světě.
Když jsem četla, co o tobě řekl, nepřišlo mi to divné ani trochu, právě s ohledem na jeho autismus. On i kdyby se rozkrájel, tak to nebude umét vyjádřit jinak. A že řekl, že křičíš.. Pro něj to je informace, na kterou se někdo ptal.
Pochopit jeho svět je pro nás stejně těžký jako pro něj pochopit ten náš.
A chtít po něm, aby se choval jako v našem světě, to prostě nejde.