Přidat odpověď

Po delší době jsem nakoukla do diskuze, na kterou jsem svého času pravidelně chodívala. A vidím, že jste zde řešili ukončení těhotenství kvůli VVV-extrofii močového měchýře. Mě se dítě s touto VVV narodilo. Bohužel jsem to nevěděla, pravidelné UZV ani genetika nikdy nic neodhalily. S odstupem času jsem ráda, že jsem toto nemusela řešit. Dítě je to vymodlené na několikátý pokus IVF a jelikož nemám vejcovody, moc šancí na otěhotnění nemám. Dnes je synovi 10 let a i když jsme si vytrpěli své, nedokážu si představit, že by se nenarodil. Navíc u holek tato VVV není takový průser jako u chlapců. Myslím, že nyní už je vše docela dobré v rámci možností a určitě to není o přežívání. Syn je sluníčko a šťastná povaha, jedničkář a jsem šťastná, že ho mám.A něco o té extrofii:


Extrofie (rozštěp) močového měchýře Jedná se o vzácnou vrozenou vadu, vyskytující se u 1 z 30 000 narozených dětí, až 3x častěji u chlapců. Její podstatou je neuzavření močového měchýře. Ten netvoří jako obvykle dutinový útvar v malé pánvi, ale navenek otevřenou ploténku ve stěně podbřišku. V její dolní části jsou ústí močovodů, ze kterých volně odtéká moč na povrch těla. Není vytvořena ani močová trubice, její zkrácený a deformovaný "zbytek" navazuje na měchýř ve stydké krajině. S takto rozštěpenou dolní částí močového traktu souvisí i rozštěpení zevních pohlavních orgánů a rozestup stydkých kostí. Léčba takto postižených dětí je chirurgická. Spočívá v uvolnění měchýřové ploténky, jejím "sbalení", tj. vytvoření měchýře, a zanoření do malé pánve. Dále je třeba uvolnit, tubulizovat a prodloužit močovou trubici, uvolnit a sblížit stydké kosti, často s pomocným protětím a uvolněním dalších pánevních kostí. Léčba probíhá ve více etapách, patří k tomu nejobtížnějšímu v dětské urologii a klade velké nároky na zručnost a zkušenosti operatéra. Výsledky terapie odpovídají složitosti vrozené vady. Problémem (nezávisle na pracovišti) je udržení moči u postižených dětí - i při úspěšné rekonstrukci močové trubice je svěračový aparát vždy částečně nahrazen vazivovou tkání. Dalším problémem je velikost močového měchýře. Rozštěpená měchýřová ploténka je často velmi malá, proto i kapacita rekonstruovaného měchýře může být nedostatečná. V posledních desetiletích však operační technika natolik pokročila, že je možno jak velikost měchýře, tak i kontinenci pacienta chirurgicky vyřešit. Celkově lze tedy říci, že léčebné výsledky jsou vzhledem ke složitosti onemocnění velmi povzbudivé.