Přidat odpověď

Tak mezi rodiči se pitomci vyskytují stejně jako ve zbytku populace, akorát že dospělí pitomci ti holt zkomplikují jiné věci než návštěvu jeskyně.

Když se zamyslím nad svými nedávnými návštěvami galerií, zámků, jeskyní a jiných atrakcí, tak kvíkající a výskající děti jsem zažila včera na Festivalu v ulicích při malém divadle Kjógenu - těch dětí tam bylo požehnaně, nevadily, herci disponovali dostatečně zvučnými hlasy (ostatně museli "přeřvat" především hudbu doléhající hodně hlasitě z vedlejší scény). Další dítě kvíkalo den předtím na kostelní scéně při Noachu, maminka s ním dost rychle odešla ven. Jinak si nevzpomínám, že by děti rušily - nikde rozhodně nerušily tak, aby mi to skutečně nabouralo zážitek. Zato mě naštvala kníkající průvodkyně na jedné z prohlídek Wawelu, tu slyšeli jen ti, co stáli těsně u ní, čili tak asi tři lidi; děti tam nebyly žádné. (Navíc to, co jsem slyšela, bylo podáno mimořádně nudně.)

Jo a když už jsme tak pokročilí v technice, v solných dolech ve Wieliczce - obdobné jeskyním - měli sluchátka. Tím pádem dobře slyšeli i ti vzadu a nerušily jiné skupiny ani občasný komentář, člověk nemusel nedutat. Dnes už bych to fakt ráda považovala za samozřejmost.