Přidat odpověď

Lído, do určitého věku mají děti opravdu lepší možnosti a větší svobodu na vesnici.
Ovšem ta doba je dost krátká, končí zhruba nástupem puberty.
Já jsem také litovala, že moje děti nezažily rané dětství na venkově, kde lze od rána do večera svobodně pobíhat venku, užívat si zahrady, zvířat, kamarádů ...
Ale snažili jsme se jim to i ve městě co nejvíce vynahradit, byla jsem s nimi dlouho doma a snažila se je brát hodně ven, do přírody.
A teď přišlo to, co jsem věděla, že přijde, a s čím jsem prozíravě počítala, když jsme si pořizovali bydlení v centru města: děti jsou v pubertálním věku a jsou šťastné, že jsou ve městě, všude si dojdou pěšky, mají u nosu všechny služby a atrakce, do školy mohou vstávat po sedmé hodině a dojdou tam pěšky za deset minut, netráví žádný čas v dopravních prostředcích. Opravdu to oceňují a když děláme výlety někde po venkově, vždycky se hrozí představy, že by někde na takovém konci světa měly bydlet, i když na výlet je tam krásně. A já to oceňuji také, protože logistika s dojížděním by pro mě byla vyčerpávající.