Vždycky jsem byla poměrně akční cestovatel, řidič, pro nějž je tisíc kilometrů výzva, zda ji ujede na jeden zátah. S příchodem dětí se to nějak změnilo
Aktuálně nás čeká cesta do Itálie, 1200 kilometrů. Tři děti, sedm let, tři a půl a dva roky. Jak to skloubit? Nejraději bych jela večer, někdy třeba okolo osmé, abychom tam okolo poledne v sobotu byli. Ale, budeme řídit celou noc, budeme unavení, na rozdíl od dětí, které budou akční. Prostě we bojím, jak skloubit unavené rodiče po celonoční cestě s akčními dětmi, které unavené nebudou a okolo šesté ráno odhaduji nejpozděj budou čilé jako rybičky, zatímco před námi bude ještě nějakých cca pět set kilometrů.
Jaké máte zkušenosti, tipy, jak tohle zvládnout a přežít? Prosím, jen pozitivní!