Přidat odpověď

Mysli na to, že se oné osobě ulevilo. To, že pro ostatní to byl hnusnej zážitek, na to nemysli.

Jedna velmi osobní poznámka.

Známá ze své pozice u ČD chodila takovéto mimořádky řešit, několikrát byla přímo u místa nehody dřív než hasiči a policie a havrani.... A to co vyprávělo mi zabránilo jít skočit pod vlak, nechtěla jsem nikomu způsobit takový hnusný zážitek, takže když jsem byla ve stavu, kdy jsem to chtěla všechno ukončit, tohle mi vlastně zachránilo život, že jsem začala myslet na to, jak to udělat, aby mě dítě nenašlo jako první, kdybych snědla prášky......... aby mě nikdo nemusel sbírat z kolejí po kouskách..... A díky tomu jsem si uvědomila, nad čím přemýšlím a donutila se zvednout a zajít na pohotovost a.... jsem tu dodnes......Sice se cpu AD a občas to ještě stojí za to......... ale pořád tu jsem...........