Přidat odpověď

Můj kamarád je v pozici biotatínka, jehož děti bydlí s novým přítelem exmanželky. Nový přítel je naprosto vstřícný k dětem, dělá pro ně první poslední,aby ex byla spokojená. Biotatínek drží pokerface, i když děti nadšeně piští, jaká byla s novým přítelem zábava, a vypráví mu zážitky. Bytostně ho obdivuju, že i když žárlí, tak ani necekne. Teda před dětma. Jinak je nový přítel častován ostrými výrazy, byl důvodem rozvodu. Nový přítel se stal pozitivním prvkem vedle tatínka, nenahradil ho, i když se děti s ním výborně baví, a mají ho rády. Tatínek je prostě tatínek. Vědí to. No a pointa je taková, že po roce a půl už došly novému příteli síly a začíná být dětmi otrávený. Běžné soužití je běžné soužití a už mu vadí, jak dělají rámus nebo cokoliv jiného. Děti má rád, chová se pořád hezky, ale myslím si, že ve skutečnosti by je nejraději vystřelil na měsíc, protože překáží.