Přidat odpověď

Mi obezita připadá, jako příznak lenosti a špatné disciplíny. Mám pár kilo navíc, když jsem líná a pažravá...ale obézní nejsem.
MM má pořádnou pneu a dost mě s tím děsí, protože je mladý a zadělává si na infarkt. Rozhodně to nemá ze spokojenosti. Jede na 150% v práci, staví barák, věnuje se svému judo kroužku. Ráno začal pít energeťák, k snídani se dostal až kolem odpoledne, večer se přežral. Neustále ve velkém stresu a s telefonem u ucha. Někdy mu volali z práce i v noci(asi tak 3x týdně) a on tam musel jet. Ráno vstávat a zas hurá do produktivního dne, který měl někdy i 16 hod(dopoledne v práci, odpoledne na stavbě). Kouřil jak fabrika. Já jsem mu to rozmlouvala, ale uvědomil si to až se mu nedávno udělalo špatně. Tělo si řeklo, že má dost. Vzal si nějaké volno a zpomalil. Začal jíst zdravěji a přestal kouřit. Hlavně začal víc spát.
Zatím nezhubnul, ale věřím tomu, že to přijde. To břicho ho dost štve v tom vedru, protože nemůže ani usnout, jak mu je horko.