Přidat odpověď

Já ti rozumím, k nám teda nejezdí tchánovci, ale můj strejda s tetou, které si děti "adoptovali" a říkají jim babička s dědou. Jsou to moc hodní lidé, mám je ráda, ale po jejich odjezdu jsem šťastná, že už to letos máme za sebou a na noc k nám přijedou zase až za rok. Radu nemám, asi bych se snažila víc tchánovce zapojit do chodu domácnosti, poprosit babičku, až s některým z dětí třeba upeče buchtu, manžela poslat s dětma a tchánem na výlet do lesa atd. slušně se omluvit, že jsi nějaká unavená, že si na chvilku půjdeš lehnout. A příchozí dlouhodobější návštěvě jasně hlásím,a t se chová jako doma!!!Ukážu, kde je kafe, kde skleničky a jídlo a dám jasně najevo, at se obslouží, jakmile budou cokoliv potřebovat.
Když jsem ještě žili v cizině, tak k nám často chodili kamarádi od manžela z práce. My jsme byli jediní, kdo bydlel v domku a měli jsme děti. Já jsem jim odpoledne ráda navařila (to pro ně byla vzácnost), oni každý něco přinesli a zábava trvala klidně i přes půlnoc. Protože jsem měla malé děti nebo byla těhotná, vždycky jsem se kolem 10 omluvila a řekla, že jsem unavená a jdu spát. Oni se bavili, potom všechno poodnášeli do kuchyně, naskládali do myčky a uklidili kuchyň. Bylo to naprosto luxusní, když někdo chtěl kafe, tak si uvařil atd. Vždycky jsem se na ně těšila.