Přidat odpověď

Grainne, poslední co bych v dětství dělala, bylo srovnání sexuality svých rodičů se sexualitou spolužákových rodičů, snad jen, že jsem se tiše styděla, že naši tu divnou věc provedli 2x(mám jednoho pokrevního sourozence), zatímco Miluščiny rodiče tací nechuťáci nebyli a ke štěstí jim stačilo 1x (jedináček).
Nevím, na kolik je dnešní nižší školák informován o frekvenci rodičovských sexuálních styků a praktikách při nich provozovaných, ale myslím, že to opravdu není těžištěm jeho zájmů a že láskyplná atmosféra domova ála "naši se maj rádi" jim bohatě stačí.

Ty mluvíš o jakési změně tisíciletého řádu. To je trošku sranda, když vezmeme v úvahu, že homosexuálové jsou menšinou, ne však tak malou jako jsou děti k adopci.
V minulosti, kromě ovdovělých maminek a babiček pod jednou střechou, často bývaly v rámci jednoho domu různé neprovdané tetičky a strýčkové v nepřeberných kombinacích vztahů k základní rodině, proč a co jim velelo takto žít a jak to doopravdy měli s kým v ložnici, už se nedozvíme. Ale tvrdit, že dnešní dítě, v mnoha případech z rozpadlého vztahu, s nevlastním tatím, jenom s mami, týden tam a týden jinde..je ohroženo v tom prazákladním uspořádáním světa, to je trochu mimo.
Dát stejná práva homosexuálům se mi zdá v současnosti naprosto samozřejmé proto, že jsou to prostě lidé se stejnými právy jako ty.