Přidat odpověď

Je zajímavé, že sestra se rozhodně nevidí jako povzbuzovaná rodiči, ona to vnímala, že oni nevěří v její schopnosti, zvlášť v porovnání se mnou, že není tak nadaná jako já. Ale byla vždycky snaživá (hodně se učila už od ZŠ) a přesto neměla samé 1. Naši nechtěli, aby šla na VŠ, že to nezvládne a tak ji nasměrovali na školu, která ji nebavila, ona chtěla na gympl. Nakonec si tu VŠ dodělala, ale má pocit, že ji naši hodně sráželi jednáním, zatímco mě spíš slovy a že se nediví, že je hrozně štvala má nízká snaha a salámismus, zatímco ji pořád chtěli chránit před stresem, který u mě vyplýval jen a jen z toho, že jsem na školu kašlala a pak se nervila.
Ona se cítí hodně poškozená srovnáváním se mnou, ale vybruslila z toho a z mých neúspěchů má celkem pocit zadostiučinění.