Přidat odpověď
Monty,
tak někdy ta ambic není "udělat hezký dětství", ale spíš "přežít dětství a připravit na dospělost". U nás bylo dětství bráno jako nějaký neopravdový život, jako příprava na ten skutečný život. A je to zajímavé, protože oba rodiče myslím hezké dětství orientované i na zážitky pro děti, měli. Táta asi víc, máma snahu rodičů moc neoceňovala, nedělní a prázdninové výlety ji neskutečně prudily, ale to bylo asi proto, že se musely trávit s bratrancem a sestřenicí, kteří pro jejího otce byly skoro bližší než vlastní děti. V dospělosti se s nimi přestala stýkat.
Předchozí