Přidat odpověď

...já si myslím, že i má současná neschopnost zapřít se kvůli budoucnosti a preferovat malé zážitky a hříchy, které jsou vyplnit hned, má kořeny v tom, že celé dětství a budoucnost se myslelo na "potom" a zacházelo to až do toho extrému, že se prostě nešlo ani do blbýho ZOO nebo do zámku, protože dětské přání prostě nebylo důležité. Dárky se taky kupovaly podobným způsobem. Nikdy jsem nepoznala, že bych projevila nějaké snadno splnitelné přání a bylo mi splněno. Teď v létě si hodně např. vybavuju, jak jsem o prázdninách musela trčet doma s babičkou a ségrou a když jsem odpoledne škemrala (naši v práci končili ve 14.30), aby se mnou šli aspoň k vodě, tak nešli, tedy táta asi jednou, máma nikdy.

Tím znovu opakuju, že od toho nic neodvozuju, ale přijde mi to prostě ...DIVNÝ A u dcery jsem nastolila asi opačný extrém - bylo mi líto každého "jalového" prázdninového dne a k té vodě jsem ji skoro nutila Když byla u babičky, tak s ní samozřejmě taky nikam nešli, takže jsem ji vyzvedla a povinně se jelo k vodě Možná taky právě proto v současné době plavání nevyhledává a považuje to za nudu.