Přidat odpověď

23 let jsem ve velkoměstě bydlela od narození a jsem tomu moc ráda - vše v dosahu mhd (např.jazykovka),různé třeba cvičení a tak za mala - stačilo dojít pěšky,tenkrát ještě supermarkety nebyly,ale i tak za socíku byly na sídlišti v blízkkosti 3 velké sámošky,divadla,kina,diskotéky;
dnes bydlíme na maloměstě,taky v rd se zahradou a vychovali jsme v tomto městě i děti,které po studiích ale zas zůstaly ve velkoměstě a o návratu na rodnou hroudu nechtějí ani slyšet,že je tam prý moc příležitostí k zábavě a vůbec ke všemu-Brno,čemuž věřím,ale si říkáme,no jsou svobodní tak se holt potřebují vyblbnout,ale až budou mít rodinu,možná zklidní hormon a alespon jeden z nich že ocení cenově dostupnější bydlení zde a možnost mít nápomocnou babičku i dědu,zatím při vší síle

My rodiče už jsme si tedy jaksi na to maloměsto zvykli a žijem asi tak nějak podobně jako vy-pro sebe,povídáme si na terase a pozorujem západ slunce,či hrajem badmington nebo jiné hry,ani se nám moc nechce zjištovat v okolí kam zajet za kulturou třeba,i tak si prostě zábavu najdem nebo jedem na nějaký výlet;občas samozřejmě do toho "velkkoměsta" také zavítáme,projdem obchody,pokoukáme a už se zas těšíme do našeho Jedná se ale o malé město ovšem s veškerou vybaveností,kterou máme cca 5 min pěšky,na vlak či aut.stanoviště busů taky 5 min.-15 min pěšky.