Přidat odpověď

Kudlo, Libiku,
právě, že úplně ideální není asi nic.
Já jsem třeba vždycky považovala za ideální manželství mých prarodičů, ale ideální rozhodně nebylo. To ale vidím až z pozice člověka, který má něco odžito. Rozhodně byl lepší ten jejich způsob se při problémech semknout proti okolí a nastolit vyšší dávku vzájemné tolerance, než se hádat a stávat se alergickým na chování druhého, ale úplně se jim to taky nevyhnulo. Babička byla dost nešťastná z dědových projevů deprese a úzkosti, které se celkem zhoršovaly a on by býval asi ocenil, kdyby pak víc zabrala ona, když on prostě nemohl, ale nakonec z toho vybruslili tak, jak by to asi zvládl málokterý podobný pár. Ale ideální to nebylo a jejich syn je psychicky dost slabý, ale problémy drží v sobě a žere ho to zevnitř. A celkově se po té linii předává taková uzavřená depresivní povaha, která navenek vypadá jako nafoukanost a odtažitost.