Přidat odpověď

Dost obtížná situace. Hlavně nekřičet, nevyčítat, uznat, že je dospělá a rozhoduje si za sebe sama. Říct, že to není dobrá budoucnost, že o ni máte strach (zdraví, bezpečí), upozornit ji na to, že tak, jak jste to zjistili vy, může to zjistit i ten, na kom jí bude jednou opravdu záležet. Může se jí to vrátit i s úroky po desítkách let. Řekněte, že jste doufali, že k něčemu takovému u ní nikdy nedojde a že ji máte rádi i tak.