Přidat odpověď

Tak moje děti TV v pokojíčku mají. A nevidím s tím problém. ale myslím že je to spíš v nátuře dítěte a případně nastavení pravidel. Já to tedy nijak nekoriguji, ale prostě nemusím. Děti si ji nijak přehnaně nepouští. Obvykle si večer pustí pohádku na chvíli před spaním, ale někdy si čteme, někdy si jen hrají. Více ji pouští snad jen při nemoci.

Považuji to za praktické právě proto aby ji měli když je potřeba a když se chci dívat na "svůj" film v obýváku já, tak aby se mohly dívat u sebe na svoji pohádku.

Rozhodně se tedy nestává že by si pustily a půl dne u toho ležely. Kdyby k tomu měli sklony, tak bych ji prostě dle své úvahy vypnula a nastavila pravidla.
Osobně myslím že v době tabletů a PC je spíš tohle potenciálním "žroutem" času než TV. Tablet a mobil se kontroluje trochu hůř než televize.

Mně přijde že tím že ji mají kdykoliv přístupnou právě nemá to "kouzlo" špatně dostupného, a používají ji tak jako já. Občas.

Ale osobně myslím že najít vyvážený vztah ke všemu elektronickému co nás obklopuje a bude děti v budoucnu obklopovat, je součást výchovy. Tak aby tyto věci "sloužily" nikoliv panovaly". Takže myslím že nejde primárně o tom kde je televize a kolik jich doma je, ale jak se k nim přistupuje. A myslím tím i rodiče, tedy jaksi rodinný příklad.

Televizi bych do pokojíčku klidně pořídila.