Přidat odpověď

To je strašná věc, ta jejich frustrace. Já mám syna dys a jak rostl a začal chápat, že se s námi nedomluví, i když teda všemu rozumí, začal se hodně vztekat, být agresivní a zoufale brečet. Pak už se nechtěl ani snažit, bylo to horší a horší. On měl teda slova máma, táta, bába, hau (pes), mau (kočka) a váva (všechno ostatní). Mimika nadprůměrná, ukazoval, dovedl nás, dokonce třeba na houbách řekl houba, ale pak už nikdy. Ale soustředil se, takže se s ním dalo pracovat a teď už jen řešíme výslovnost těžkých souhlásek.