Přidat odpověď

Slupko,

chtěla jsem říct něco podobného, ale netroufala jsem si, protože sice žiju v paneláku, ale ne v Praze, a i když my se běžně scházíme u někoho doma, tak jsem si říkala, že je to v Praze možná jiný a nebudu kecat do něčeho, o čem houbeles vím.

Mám to stejně jako Ty - sejít se u někoho doma považuju za mnohem pohodlnější, operativnější a příjemnější, a samozřejmě taky mnohem levnější. V hospodě se scházíme taky, ale mnohem méně často. Prostorově není problém do většího panelákovýho bytu v pohodě dostat cca dvanáct lidí.

Jako nikomu to jako řešení nenutím, někdo má rád holky, někdo vdolky, někdo se radši setkává na návštěvě a někdo v hospodě, proti gustu žádnej dišputát.

Akorát mě na tom taky trochu nadzvedlo, že je to prezentovaný jako něco, co jinak NEJDE, v momentě, kdy má někdo z mýho (a asi i obecnýho) pohledu dost slušný příjmy, ale řeší, že není schopen si vytvořit žádný rezervy, a tvrdí o sobě, žeje CHUDEJ. A kdy argumentuje stylem, že některý ty náklady vynaložit prostě MUSÍ, protože by spoustu věcí nemohl bez toho dělat, protože by to nešlo vůbec nebo to nebyla žádná zábava, přičemž z mýho pohledu je spousta těch věcí naprosto zbytečný vyhazování peněz, který kdyby se okrouhlo, tak by pořád ještě zbyl velmi slušnej zážitek.

Viz třeba utracení čtyř stovek na cyklovýletě - z mýho hlediska naprosto zbytná věc, protože to podstatný - projet se na kole - není na těch čtyřech stovkách absolutně závislý, neplatí, že "nemáš 4 stovky = nemůžeš jet na kolo". Ty 4 stovky třeba v klidu vynaložím, když je budu mít navíc a nebudu je postrádat, ale když budu řešit, že poplatím složenky a nic mi nezbyde, tak si střihnu to podstatný (zážitek na kole) a odruším to příjemný, ale zbytný a v danou chvíli příliš zatěžující (občerstvení u stánku cestou) - v půlce cesty občerstvím sebe i rodinu něčím, co jsme si uplácali doma a stálo nás to dejme tomu pětku na osobu - najedený a napitý jsme, zasportovali jsme si, jediná "újma" je, že jsme se nenajedli u stánku, ale z vlastních zdrojů, a je to vlastně vůbec nějaká újma?

Alraune, doufám, že se nezlobíš, že jsem si Tě vzala do huby jako příklad, nemyslím to zle, ale je to z mýho pohledu typickej příklad toho, že pokud člověk není Rotschild, tak nemůže mít úplně všecko (rezervu na účtě plus uspokojení všech svých momentálních choutek, kdykoli se mu zamane) a občas musí volit, ale i tak toho může mít a užívat si docela hodně, pokud je ochoten netrvat na myšlence, že není schopen užívat si žádným jiným způsobem než tím, který si nalajnoval