Kudlo,
ale vždyť o tom je celá tahle debata už od včerejška. Myslím, že Alraune psala v podstatě to samé jako já.
Je příjmová hranice na jakž takž normální existenci a hranice na "šetření".
Pokud jsi zvyklá na nějaký životní standard a máš na něj, k čemu je ti šetření? Co ti to dá? Pocit, že se omezuješ. Nespokojenost. Jasně, nemáš na účtu půl mega, což zamrzí - nicméně pořád míň, než se každý den v roce trápit tím, že si např. nedáš v hospodě cider, i když na něj máš peníze, a cucáš celý večer sodovku.