Monty,
ono je to různé. Moje babička (ta nepracující) byla taky hodně šetrná a našetřila spoustu peněz. Tátovi ale třeba dávala šít obleky z kvalitních látek u krejčího a v určitých věcech si na kvalitu hodně potrpěla.
Druhá babička pracovala a o šetření hodně mluvila, ale ve skutečnosti rozházela hodně peněz za výprodejové věci, které nepotřebovala, nekoupila by třeba drahý kus masa, ale spoustu sušenek jo. Štěstí, že za ní neexistovaly sekáče
. Děda ji ale dost brzdil, taky kam to pořád dávat, neměli nijak velký byt.
Já teď taky musím dost šetřit a přiznám se, že si spíš odepřu nějaký větší výdaj, abych měla opakovaně na menší radosti (třeba jít do hospody). A nedokážu si odepřít ježdění autem, myslím tím takové ty "zbytečné" cesty. Ale třeba kadeřník, kosmetika, nehty a podobně, na to prostě nemám, ale tam jsem stejně nikdy nechodila.