Přidat odpověď

Jak, jak to myslíš? Nepovažuju se za bio matku, ale vždycky jsem u babičky měla ráda takové to "teplo domova" a to se snažím praktikovat i doma. Takže děcko dojde ze školy, jsem vděčná za to, že ho tam za pár šestek nakrmí, zblajzne nějakou buchtu nebo pletýnku (peču doma, moc ráda dělám věci doma pečené), přehraje na trubku, napíše úkoly a už ho není. Myslím si, že je to pro něj mnohem přínosnější, než ho držet zavřeného doma a koordinovaně rozvážet po kroužcích. Kolikrát už mi přijde až po večeři od kamaráda. A jindy zase my hostíme několik jeho kamarádů, když se tu namanou. Pro jiné rodiče jsou ti naši asi děti ulice, já jsem zase ráda, že nesedí jen u komplu. Svoje si splní, špinaví nechodí, tak asi tak. A potom večer jen nadšeně vypráví, co všechno zažili a s chutí baští třeba buchty s krémem.