Vina a úmysl jsou dvě rozdílné věci.
Nepochybuji o čestném charakteru kamarádky, která se postarala a zajímá se a možná by nic podobného sem na Rodinu nenapsala.
Ale přesto, že rozhodně nechtěla nikomu nic způsobit a rozhodně si o ní nemyslím, nic špatného, tak vinu má. Což nic nemění na jejím (jisté dobrém a to nemyslím ironicky) morálním kreditu. Když budu popíjet kafe na balkoně a přistane mi na ruce orel (velmi nepravděpodobně že) a já hrníček upustím a někoho s ním zabiju, tak vinu taky mám.
A není potřeba posílat kamarádku do Prahy
Jistě i ona najde posečenou loučku a připoutá si draka příště řetězem.