To yla jen rada nás, obyčejných lidí, kteří máme doma taky tvrdohlavou babičku a je to s ní jak na kolotoči. Léto strávila v LDN, vypadalo to, že se domů nevrátí.....
Zázrak se stal, doktorka v LDN jí změnila léky a babi přestala "plácat nesmysly" (stylem vaše máma se dala k jehovistům-no mimo), padala (několikrát si zlomila ruku, i když šla v noci jen "na hrnec", do toho nejezdil výtah a babička celé dopoledne lamentovala, jakpak se dostane k lékaři? Když máma sehnala dva statný chlapi, aby babi snesli ze schodů (4.patro), řekla, že nikam nepojede, protože, aby se chala nosit jak bába tutovka ve Slunce seno, to jí nepřipadalo dost důstojné (to bylo po tom, co jsme jí stav trochu zlepšil a my ji vzali z LDN domů)
měsíc po návratu zase spadla a rozsekla si ruku o postel na třech místech a potřetí za dva roky zlomila kost.
Vím, že péče o seniory je náročná,. a tím, že pomůže někomu jinýmu jí v tu chvíli asi nebude připadat "dostatečně dobrý řešení", ale nedá se jen tak válet v depresích. To jde tejden, pak už se člověk musí sebrat nebo jít k doktoroj