Přidat odpověď

Slupko, jinak to co píšeš o tom, že některé děti jsou jinde ve 13 a v 15 letech, tak to je naprostá pravda. Mám zkušenost se synem, který s 6. a 7. třídě měl dvě trojky na vysvědčení, z češtiny /dyslexie, dysgrafie/ a z matematiky. Moc učení nedával, zapomínal stejně jako syn Monty. Sám nevěděl, co přesně by chtěl studovat, ale bavila ho chemie, biologie. Jeho starší sestra šla na čtyřleté gymnázium na Praze 6 a on se rozhodl, že tam taky půjde. Rekla jsem mu, že ale musí zlepšit svůj prospěch. Začal na tom v 8. a 9. třídě pracovat, domluvila jsem mu doučování z Čj, začal se připravovat na hodiny a nakonec měl jen pár dvojek. Věděla jsem, že je inteligentní a k tomu, aby si dokázal sednout nad učení musí dozrát. Na gymnázium se dostal, bez problémů vystudoval, maturitu udělal /dvě jedničky, dvě dvojky/ a momentálně studuje lékařskou fakultu, je v 5. ročníku. Studium ho strašně baví a nemá nejmenší problém s tím, to penzum vědomostí do sebe dostat. Když jsem nedávno o tom mluvila s jeho třídní učitelkou ze 6. a 7. třídy, tak mi řekla, že nevěřila, že zvládne odmaturovat. Já jsem ale věděla, že syn je dostatečně chytrý, jen potřebuje čas a dozrát. Pro něj by osmileté gymnázium vůbec nebylo vhodné, proto jsme to tehdy ani nezkoušeli.