Přidat odpověď

Manžel je cca to samý, neumí si (nebo se mu nechce) ve věcech udělat systém, akorát naštěstí nemá asi tolik krámů jako tvůj, protože není moc kutil. Většina věcí v domácnosti je tak prostě "moje" ve smyslu, že já rozhoduju, kam se to bude dávat a umím to najít (manžel je schopen se mě po 10 letech zeptat, kde máme kýbl a hadr :-(). Navíc má rozčilující zvyk věci, které jsou "rozdělané" (tj. např. účty k zaplacení, boty k zalepení, světlo k našroubování na kolo, tričko k vrácení do obchodu, prázdnou láhev k vyhození do kontejneru atd.), vystavovat někam "aby na ně nezapomněl", tj. ideálně na jídelní stůl, na kuchyňskou linku, ke dveřím do byt ... a tam ty věci (s výjimkou účtů, ty obvykle zaplatí a papíry alespoň skládá před založením na jedno místo) pak tráví neurčitou dobu, kdybych to já neřešila, tak třeba několik týdnů až měsíců (tak to manžel měl ve svém "mládeneckém" bytě před svatbou) Netuším, jestli kdybys manželovi zavedla nějaký systém, pokud možno velkorysý, který by ho nenutil věci schovávat nijak pečlivě, ale prostě někam "hodit" do skříně nebo krabice, jestli by to zvládl dodržovat? V nejhorším případě bys to tam mohla "házet" ty a při hledání manžela vždy odkázat na tento prostor/prostory?