Přidat odpověď
"problém je podle mne v tom, že když je člověk o samotě s nějakým cílem a mezi "svými", a v nějakém řádu (třeba mniši, jeptišky), stále se jeho mysl upíná k tomu jednomu - k k duchovní cestě, Bohu, osvícení...a téměř nic ho neruší.
Ve své podstatě je to jednoduché, mnozí si nemusí třeba ani vydělávat na živobytí, opravdu tráví čas obráceni k tomu jednomu...vzájemně se posilují, žijí v harmonii a v auře podobných tužeb."
Tak to je hodně zidealizované, žila jsi v nějakém klášteru?
Předchozí