Proboha, Yanko, já chápu, že jsi z toho psych. vydeptaná, umím si to představit, fakt jo. Ale co je normální? Přece každý má jiné podmínky doma a každý tudíž může přistoupit na jiné pracovní podmínky.
Nemůžeš cestovat, potřebuješ pečovat o děti - proto nechceš na směny - ale to je přece pravda,nemusíš se obhajovat a že do tebe někdo kopne - no to je tady přece normální, to se děje pořád.
Sama nejlíp víš, co všechno jsi zkoušela a co nevyšlo - ty víš, že děláš, co můžeš. Blbý je, že ti to peníze na účet nepřihraje, ale ještě se cítit jako budižkničemu? Není to trochu moc na jednoho?
Držím palce.