Přidat odpověď

Jojo, prameny asertivity jsem v sobě objevila při cestách po nemocnicích se staroušky. Moje zkušenost je taková,že čím větší zařízení (byť spádové), tím horší přístup. I zde jsem ventilovala jistě svůj šok, kdy stařenku (86 let),jdoucí na operaci zákalu šokovalo, že místo dohodnuté operace jí bylo odejmuto oko a rovnou jí řekli, že pro karcinom. Tuto stařenku třetí den po enukleaci pustili domů, bydlela v domě s pečovatelskou službou ( nikoli s dostupnou zdravotní péčí), já v dojezdu 150 km. O okolí oka, resp. důlek se musí pečovat, což by nezvládla ani pokud by byla v lepší kondici, přece jen je to péče o ránu. Naštěstí jsem tehdy z PD vymámila domácí péči, jinak nevím, co bych dělala. Naproti tomu běžná (kdysi) okresní nemocnice, kam byla ta samá stařenka převezena cca po měsíci, v terminálním stadiu... péče na 1* a pochvalu jsem psala celému oddělení. Až jsem z té profesionality byla docela v šoku - skutečně v realitě českého zdravotnictví drželi vysoký standard.