Přidat odpověď

Ae jo, něco by se našlo.

Jsem už všeobecně známá tím, že co se "slaného" a masa týče, upeču, uvařím, poduším, naložím, orestuji, prostě chutně zpracuji jakékoli maso, od žížaly po slona, zpravidla do chutné a poživatelné koncentrace, která mile překvapí nejdnu zkušenou kucjařku.
Co se ovšem "sladkého" pečení týče, jsem v koncích. Párkrát v životě jsem se o to pokusila, ale palačinku jsem prakticky v životě nevytvořili ani na několikátý pokus, bábovka se zadaří tak jeden pokus z pěti, štrůdl bývá nedoslazený a možná mi mělo býti znamením, že tudy pro mne cesta opravdu nevede, když jsem před lety zkoušela péci buchty, dle dostupných tehdejších možností (kniha kuchařky a sousedka s praxí), jsem sice vytvorila těsto na kynuté buchty a celkem se i povedlo, ovšem jako mladé, neznalé kuře jsem jaksi netušila, že mák na náplň se před tím musí máčet, vařit, mlít a já nevím, co ještě. Měla jsem tehdy takovou radost z pevedeného těsta, že jsem načala sáček s mákem a ladně tvořila buchty....
Nepeču sladké ráda..... Poslední pokus proběhl letos v květnu. Našla jsem si recepty na výtečné Míša řezy, perfektně nakoupila, dodržela postup z receptu, měla dvě skvělé hmoty. Jednu kakaovou a druhou tvarohovou. Jen v tom receptu nějak zapoměli zmínit, že se ta tvarohová nedává péct......
nalila jsem tam obě na sebe a vrzla do trouby. Po půl hodině mi to přišlo divný, protože okolo to bylo upečené a střed byl stá.le řídký.
Dlouho jsme se smáli, opravdu
Pak jsem se to sn ažila zachránit ještě tím, že jsem tu nedopečenou "hmotu" nalila do formy na bábovku, smíchala s oškrabanýma dopečenýma okrajema a zkusila nposled zapéct.
Výsledkem byla hmota, která sice nešla vyklopit jako bábovka, ale nakonec to bylo docela dobrý tvarohový "cosi", co se šťouralo z forly lžičkou. Fakt radši upeču koně, než buchtu.