Xantipo nejsi sama. Ja spim od mala hodne tvrde a nic me nevzbudi (a dodnes si nevim o tom, ze by se mi kdy v noci zdal nejaky sen) - na druhou stranu nemusim spat dlouho. Stavalo se mi, ze toho obcas nekdo zneuzil a provedl mi nejaky zertik. Vstavam tehdy, az prijde moje hodina, a nedelalo mi to potize. Na stredni jsem chodil na prvni hodinu o neco pozdeji (nastesti jsem to mel pres ulici) a dopadlo to tak, ze "toho do tridnice jeste nepiste asi jestye prijde". Na vysoke jsem si vybiral prednasky a zkousky, ktere byly v prijatelnem case a kdyz uz jsem musel jit na nejakou tu zkousku rano, tak jsem to resil tak, ze jsem se to pres noc naucil, udelal jsem zkousku a sel jsem spat. No a v zamestnani jsem s tim take nemel problemy. Chodil jsem na desatou az jedenactou a to jsem nebyl posledni! Okolo pocitacu je fura lidi, kterym to mysli spise v pozdejsich hodinach.
Trochu me posunulo a muj spanek zmirnilo az narozeni dcery. Ale kdyz byla zena pryc, tak me pravidelne chodil budit bracha, ktery mel pokoj na druhe strane bytu, ze mi breci dite, ktere lezi vedle me. Ted zvladam vstat o hodinu driv nez jsem vstaval a obcas me vzbudi i mala, kdyz breci dost dlouho. Myslet mi to zacne az tak nejdriv v deset hodin.
Navic mam jeste jednu komplikaci - kdyz me nekdo rano vzbudi driv, tak s vekou pravdepodobnosti dostanu obrovsky hlad a kdyz se nestihnu vcas najist, tak zvracim a je mi zle od zaludku.
Předchozí