Taky nejsme žádní sportovci....dřív jsme s manželem hodně chodili v létě po horách, teď už manžel bohužel nemůže...tak aspoň chodíme na procházky, já se občas projedu na kole nebo na koloběžce se synem...syna nijak zvlášť ke sportu nevedeme, spíš jen takový ten běžný pohyb, aby neseděl doma...odmalička tedy miluje všechna možná vozítka, takže jsme byli věčně venku s odrážedlem, koloběžkou, kolem, řádil na hřišti...teď chodí do druhé třídy a žádný sport nedělá, jen to kolo a hodně chodíme ven...pohyb má rád, ale takový ten nenucený, dělat organizovaně nějaký sport by ho asi nebavilo....teď dostal na výběr mezi sportovním kroužkem a výtvarným (sešly se v jeden den, jinak by měl oba)...jednoznačně vyhrála výtvarka....ale o prázdninách byl třeba nadšený z příměstského tábora na kolech
...myslím, že není nutné dělat přímo nějaký sport na určité úrovni, hlavně když se člověk trochu hýbe a baví ho to