Přidat odpověď

Osobne jsem se vzdy povazovala za sportovni ho cloveka, jenze tuhle se me kolegyne otazala, co teda delam za sport. No a zjistila jsem, ze za posledni cca 4 roky nic :(, moje lyzovani, plavani, behani, jizda na kole I na koni uz jsou minulosti. Deti teda vedeme, dcera chodi druhym rokem na atletiku, syn na judo, letos si pribral florbal, kola mají (jezdí s nimi prarodiče), v bazénu se taky naučily plavat a skákat šipky (zatímco ja stala bud uvnitř nebo vedle bazénu). Je mi to líto, ze uz nic nedělám aktivně, ale přijdu si z toho denního kolotoče tak ubita, ze uz na nic dalšího nemam, horko těžko zvládnu 2. Směnu doma (troj boj vaření -úklid-prádlo), připadne něco vně domu. Můj muž podobně, hrával hokej, florbal, pinces, jezdil na bruslích... Takže nesportovní jsem/jsme, vadí mi to, ale ted nemam na to něco změnit.