Přidat odpověď

Vyhodit plně funkční, kvalitní věc jen proto, že mi neladí, to bych neudělala. Takže neladící ručníky bych buď používala (nejsem na ladící ručník nijak ouzkostlivá) a pokud by byl fakt barevně šílený i na mou ručníkovou toleranci, tak bych ho buď nabídla (třeba kdysi takto skončila část podobných věcí ve skautském oddíle, na táboře se ručníky oddělaly a pak vyhodily), nebo max. použila na hadry.
Utěrky z povlečení nešiju, ale šila jsem třeba z povlečení hračky dtem a vycpávala cupaninou ze starých bavlněných triček a tak.
Obecně hadrů mám doma velkou spotřebu, využiju, když se něco rozlije, když se rozlije něco barvivého pachlavého, tak rovnou hadr vyhodím, jinak přeperu.
Spoustu hadrů spotřebuju na mytí WC na každé mytí si ustřihnu hadr, umyju a pak ho vyhodím. tj. spotřebuju cca 1 tričko za 3 týdny jen na tohle

Fotky bych nikdy nevyhodila. Klasické papírové jsou dnes už často fotkami lidí, kteří nežijí, nebo nás žijících ve spoustě krásných dávných situací často s těmi již zemřelými...nedala bych je. Naopak miluju fotky staré, na kterých jsou předkové, které jsem ani nepoznala apod. Digitální fotky moc netisknem, těch jen pár, spíš pro babičky. ALe samozřejmě taky bych je rozhodně nesmazala a máme je zálohované na více místech.

Věci jako nádobí také doputovaly zčásti do oddílu, různé sošky a vázy udala moje máti do tombol, oblečení dětské posílám švagrové, která má družbu s nějakou dětskou lékařkou či co, která má přehled o velmi chudých rodinách mezi svými pacienty a když mají malé dítě, tak jim to nějak dostribuuje. Oblečení dospělé vyřazené dávám do charita kontejneru.

Nedá se říct, že bych nějak speciálně hromadila oblečení či dokonce něco ujetého (třeba ty zátky od piva, jak padlo), ale spíš mám hodně pracovních nástrojů jak v pravém slova smyslu typu vrtačka, sekačka, pila šukalka, šicí stroj... tak i těch jako "pracovních" ve smyslu malířského stojanu, geologických kladiv, speciálního nádobí na focení, rámů na hedvábí, zbytků látek na šití, papírů, stužek, laků, prkének...no prostě věcí, z nichž vytváříme další věci. A i když je to srovnané a uklizené a neválí se to, tak stejně bedna s nářadím, bedna barev na hedvábí, bedna látek...to je takovejch krámůch

specifickou kapitolou je teda moje geologická sbírka, no. Ale to už je regulérní sběratelství, je toho teda děsně, ale má to čísla, štítky, popisky krabic, jednotlivé kusy popsané a uložené...jako podle mě to bordel není, jen jsem v rodině bohužel jediná, kdo je o tom přesvědčen