Přidat odpověď

OD URČITÉHO POČTU MIGRANTŮ SE ZHROUTÍ AZYLOVÝ SYSTÉM KAŽDÉHO STÁTU

Toni Stadler pracoval roky v uprchlických táborech po celém světě. Dneska říká, že migrace krize neřeší, nýbrž je vyostřuje. Uprchlická krize není úkol, který se vyřeší a je to hotovo. Když Merkel vítá milion uprchlíků, tak posouvá řešení problému na moment, kdy bude na hranicích stát druhý milion.

Není jiná alternativa, než úplně zavřít hranice. Tak, jako USA a Kanada. Od určitého počtu migrantů se zhroutí azylový systém každého státu. Navíc není možné kvůli válce co nejvíc lidí odvézt pryč, ale cílem musí být válku ukončit a uprchlíky zase repatriovat. Navíc jsou to vždy nejaktivnější a nejvzdělanější lidé, kteří z oblastí utečou a při takto dlouhé cestě riskují se životy. Tito lidé chybí později při tom znovunastolení a budování právního státu. Je třeba vybudovat v blízkosti konfliktu ochranné zóny, lidé tak zůstanou se svou vlastí v kontaktu a jsou připraveni na návrat domů. V Berlíně budou připraveni pouze na život v blahobytné společnosti.

Tento koncept je vyzkoušen, kdy se ve válce v Perském zálivu 1991 zřídila ochranná pásma pro Kurdy v severním Iráku. V současnosti se stará organizace UNHCR o 2 miliony uprchlíků v Turecku a Jordánsku. V dobře vedených uprchlických táborech mohou lidé s hrdostí žít a děti chodit do školy. Tyto tábory stojí peníze a měly by na ně přispívat země Perského zálivu a OECD země.

Pro lidi, kteří utíkají před válkou, je třeba nastavit pravidla a 3 kategorie pro pojem uprchlík. Pro pronásledované, pro válečné uprchlíky a pro ekonomické uprchlíky. Pronásledovaní jsou v počtech, které Evropa zvládne, ale ekonomických migrantů jsou teoreticky miliardy. Jestli je s takovou velkorysostí přijímáme, přitáhne to další.

Migrace nemůže odstranit základní rozdíly mezi chudými a bohatými. Tyto rozdíly se musí odstranit s rozvojovou pomocí a politickými a ekonomickými reformními opatřeními v postižených zemích. Ne, že přestěhujeme co nejvíce chudých lidí.

Je důležité přistupovat k uprchlické problematice méně s city a více s rozumem. Když ve společnosti překročí počet přistěhovalců určitý práh, je třeba se obávat nebezpečných protireakcí. Tento práh by dneska měl být u zemí jako Dánsko nebo Švýcarsko mezi 25-30 procenty.

Celý článek zde: http://bazonline.ch/…/Ab-einer-gewissen-Zahl…/story/23432728