Přidat odpověď

No, tak já si představuju ten průšvih, co nastane, pokud to nestihnu (v posledních letech se tedy tento "stres" týká spíš úklidu, např. před návštěvou tchyně ). Spolehlivě se vystresuju natolik, že se mi spát už ani nechce Možná by mohlo pomoct naopak představit si tu "sladkou odměnu", co tě čeká, když stihneš, ale na mně tedy funguje spíš motivace záporná. Pokud třeba máš problém se donutit začít, tak bych si klidně představila i tu hrůzu z ještě většího nevyspání, když začnu až za hodinu a to by mě donutilo hned přestat psát na rodinu, nejlíp rovnou vypnout internet a začít s cílem jít spát třeba v jednu ráno ...