Ale ano, souhlasím, že to lze přeučovat, ale s jakým výsledkem. Já osobně bych nemohla spokojeně fungovat. Když jdu spát, přemýšlet, že ráno v 6 musím vstávat /jaká hrůza, tak brzy/, jak se nakopnout, atd... Odpoledně bych byla totálně mimo, protože ta 1,5 hodina mi nutně musí chybět. Jak pak můžu být spokojená.
Takhle mi je super. Vstanu ve svých 7,30, večer jdu spát v klidu, protože v 7,30 se vzbudím, ať jde spát ve 12 nebo ve 3 hodiny. Já bych ani tuto současnou svou práci /která mě velmi baví/ nevzala, kdybych musela být na pracovišti v 7 hodin. Možná, kvůli penězům. Jenže teď jsem spokojená, ale potom bych nebyla. Já o sobě vím, že pak bych to moc dlouho nevydržela. Jak můžu doma fungovat, když mě práce štve. Já prostě nemůžu.
Předchozí