Přidat odpověď

Neměla jsem žádné ty stavy okamžitého zamilování do miminka, zvykala jsem si na děti postupně. Nejstaršího jsem viděla vlastně skoro až za 24 hodin po porodu, protože neměli místo na šestinedělí a dali mě na gynekologii a malýho si nechali, druhý den ráno jsem se na něj byla podívat a teprve v poledně mě přeložili a dali mi ho na kojení. Kupodivu mě to nijak nepoznamenalo, doufám, že ani jeho, byla jsem v takové radostné euforii a děcko bylo ok a chrnělo u sestřiček a doufám, že ani on z toho neměl trauma.
Akorát u čtvrtýho psychika zlobila, ale to až na konci šestinedělí, nebo spíš se to víc projevilo, popisuju to výš.