Přidat odpověď

Elwing, já mám kamarádku, která se provdala do Francie a minimálně s těmi jeslemi to je pravda, je to běžná věc, že se její kolegyně vrátí do práce ještě dříve než má dítě půl roku a dítě jde do jeslí. Mluvím teď o manažerkách s velmi dobře vydělávajícími manželi, nevrací se do práce kvůli penězům, ale je to tam běžné, takže ty matky nemají pocit, že snad dítěti ubližují.

Co se týká dětí, které se nevhodně chovají v restauracích, divadlech či na prohlídkách, no, ono to je samozřejmě o sobeckosti rodičů, protože to otrávené a řvoucí dítě z toho zážitku nic nemá, ten kult dítěte bych tam spíše spatřovala v tom, že "potřebu dítěte se rozvíjet" rodiče využívají jako omluvu pro to, že nejsou schopni nebo ochotni reálně posoudit, co jejich dítě zvládne.

Myslím si, že děti jsou více rozmazlované než v minulosti (moje taky) a že mají méně možností řídit si program podle svého, lítat po venku s kamarády a nemyslím, že to je tím, že je horší doprava (u dětí školkové věku ano, ale u školáku už ne) nebo krimilita, myslím, že my jsme mnohem úzkostnější z přemíry negativních zpráv, které se na nás z médii valí.

Je to hodně vidět ve škole, že klesá respekt k učitelům, ne ze strany dětí, ale ze strany rodičů, protože jeho Pepíček by to nikdy neudělal, protože učitelka známkuje moc přísně, jeho dítě není hloupé, ale má dys, je vina učitelky, že se mu individuálně nevěnuje (i když má ve třídě dalších 30 dětí), a Tomášek nedal jeho Pepíčkovi přes hubu, protože Pepíček děti soustavně kope a shazuje jim pomůcky, ale protože Pepíčka všichni šikanují.

Takže ten posun v uvažování, že bychom měli chránit své děti za každou cenu, tady určitě je, otázkou je, jak moc jim to bude k dobru v dospělosti.