já zrovna před pár dny. Několik dětí bylo v restauraci se svými tatínky. Všechny děti uprostřed restaurace běhaly, křičely, válely se po zemi, honily se.. Můj pes vychovaně seděl u mé nohy
Je to prostě o výchově. S tím psem - to je samozřejmě legrace, ale mé děti se vždy v restauraci chovaly způsobně, věděly jak správně stolovat i ve školkovém věku. (přitom doma jsem tak přísná pravidla nikdy neuplatňovala) Do restaurace jsme chodili jen vyjímečně, ano, mnoho let jsem kvůli dětem nebyla tam, kam jsem chtěla. A přijde mi to normální. Chtěla jsem se starat o děti, ne se bavit.