To je věčná diskuse. Daleko lépe se vychovávají děti cizí než vlastní. U cizích každý hned ví, jak se to má dělat správně.... ale s vlastními je to často potíž. Myslím, že snad každý rodič se někdy dostane do situace, kdy si už neví rady, je v koncích. Nějaký chytrák to svými moudry uveřejněnými na blogu těžko změní.
Já tedy nevím, kde pán žije, ale já potkávám většinou úplně normální rodiče s normálni starostmi, jejichž děti se chovají normálně jako děti ať jsou kde jsou. Myslím, že většina míst není dětem zapovězena a rodiče dokáží přiměřeně posoudit, kde jsou hranice. Chce to vzájemnou toleranci a pochopení ze všech stran. Když někam jdu s manželem náhodou bez děti a někdo tam s dětmi přijde, tak i když děti zlobí, řvou a nevím co ještě, nevadí mi to. Sama vím, že někdy je to s nimi těžké, ale myslím, že s námi dospělými je to taky dost těžké