Monty,
to je jedno, já jsem se vždycky spíš bála dopravního úrazu, než lupiče nebo úchyla. V roce 1990 jsme byla svědkem, kdy pod rozjeté auto vběhl cca 10letý kluk. Byl na místě mrtvý. To je fakt mžik, ten řidič s tím nemohl nic udělat, strhl volant, pozdě, skončil na chodníku a jen zázrakem tam zrovna nikdo nešel. A nejspíš to má taky pořád před očima, jestli je ještě naživu, byl to starší pán a tohle ke zdraví a duševní pohodě moc nepřispěje.
Přesto jsem zastávala názor, že 10leté děti mohou chodit samy z kroužku a šly by přes tu křižovatku, kde se tohle stalo, ale tehdy to prostě byla chyba toho kluka. Neuspěla jsem a jejich rodiče trvali na "službách v dovážení", kdy sloužící rodič rozvážel děti po 4 různých místech ve městě, pro některé to bylo zdlouhavější, než jet tou MHD. Samy začaly jezdit až ve 12,5 letech
a to byl ještě těžký kompromis.